Město Pečky

Z nejstarší historie

Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.
První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček. 
Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že: 
"Bohouš z Bítova" * zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.

V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.

Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem. 
Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.

• Příspěvek k dějinám Peček
• Historie Peček

Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.

Evangelický kostel Mistra Jana Husa

Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.

• Fotogalerie kostela Mistra Jana Husa

Kostel sv. Václava

Římsko katolický kostel svatého Václava je další zajímavou stavbou, se kterou se v Pečkách setkáte. Novorománská budova se zajímavě řešeným stropem s otevřeným trámovím a ojedinělou secesní výzdobou.

Kostel byl vystavěný  počátkem 20. stol. Janem Sklenářem z Kolína. Vysvěcen byl v roce 1913.

Zajímavým architektonickým prvkem je  podhled stropu, s otevřeným trámovím a secesní grafická výzdoba. Secesní vitráž V. Urbana v oknech za hlavním oltářem pochází z roku 1910 z pražské dílny J. Kryšpína.

U zdi kostela stojí od r. 1913 kamenný barokní kříž, jedna z patrně nejstarších dochovaných památek. Jeho „předchůdcem“ byl kříž dřevěný, "od starodávna stojící" na dnešním náměstí (do r. 1746), poté od r. 1748 do r. 1776 stával na jeho místě sloup se sochou P. Marie se zábradlím. Po zbourání kapličky v r. 1830 byl kamenný kříž přesunut na její místo. 

• Fotografie kostela sv. Václava

19. století

Jak vypadaly Pečky na konci 19.století. Tehdejší Husova ulice (dnes tř.5.května) na pohlednici pocházející 
z období kolem roku 1890.

Vznik města

Po roce 1869 dochází v celé republice k rozvoji soukromého podnikání a tento trend se nevyhnul ani Pečkám. Vzniká zde několik větších firem jejichž výrobní program byl zaměřen především na výrobu zemědělských potřeb a zpracování cukrovky. 
Největší podíl na rychlém rozvoji Peček měla  výstavba železniční trati Praha - Kolín - Česká Třebová.  Rozvoj obce ke kterému zejména díky železnici dochází, vedl tehdejší místní představitele ke snaze o povýšení obce na městys. Žádost o povýšení byla odeslána císařskému dvoru již v roce 1870. K vydání Císařského rozhodnutí kterým je obec povýšena na městys, však dochází až o 9 let později, v roce 1879.

Přes všechny snahy tehdejších představitelů městyse Pečky, došlo k povýšení Peček na město až v roce 1925, rozhodnutím tehdejšího ministerstva vnitra Československé republiky. V roce 1931 byl městu udělen městský znak.

Městský znak

Na polceném a ve spodní polovině štípeném stříbrném francouzském štítu je do horního pole vložena červená silueta továrny s vysokým komínem - symbol rozvinutého průmyslu města, na pravou dolní čtvrtinu zlaté barvy je vložena cukrová homole obalená černým papírem - symbol cukrovarnictví, a na levou dolní čtvrtinu zlatý klas - symbol zemědělství ze kterého město vzešlo.

20.století

Ve třicátých letech XX. stol. a zejména v průběhu druhé světové války, dochází k částečnému úpadku města a uzavírání některých podniků.

Po ukončení války však z několika drobných továren vznikají podniky nové. Objevuje se Tona, výrobce ručního nářadí a nástrojů i pobočka Závodů průmyslové automatizace. 

V polovině let šedesátých je založen Výzkumný ústav krmivářské technologie. Dochází k elektrifikaci železniční tratě Praha - Kolín - Pardubice - Česká Třebová a v průběhu doby dochází k budování dálnice Praha - Hradec Králové, která vede jen několik málo kilometrů severně od města. 

Rozvíjí se i samotné město. Vzniká nové sídliště, je dobudován nový rozsáhlý objekt Výzkumného ústavu krmivářské technologie, přístavbou je rozšířena Základní škola a je postavena Mateřská škola. Změny doznává i budova radnice, jejíž prostory přestávají vyhovovat požadavkům doby.